Pod lučištnickou věží
cesta dlážděná kostmi
» autor: Kajuta » Básně / Sci-fi, fantasy |
Kostlivec s jataganem zkroucen na schodišti
o mramor podlahy štít si zazvonil
zakopli jsme o něj a pořád se blyští
Vybrali jsme si tutéž trasu, cíl..
možná nás čeká stejný osud, inu, kdoví
(zažloutlá lebka jako varování stačí)
všude dřímá šepot, který tma si loví
kamenné schody do spirál se stáčí
Pod lučištnickou věží hromada žeber z které šípy trčí
u roztříštěné brány se povaluje beranidlo
Naše srdce stoupají po serpentinách vlčích,
strach v nás občas zabublá jak gejzír, v povrch zřídlo
o mramor podlahy štít si zazvonil
zakopli jsme o něj a pořád se blyští
Vybrali jsme si tutéž trasu, cíl..
možná nás čeká stejný osud, inu, kdoví
(zažloutlá lebka jako varování stačí)
všude dřímá šepot, který tma si loví
kamenné schody do spirál se stáčí
Pod lučištnickou věží hromada žeber z které šípy trčí
u roztříštěné brány se povaluje beranidlo
Naše srdce stoupají po serpentinách vlčích,
strach v nás občas zabublá jak gejzír, v povrch zřídlo
Tipů: 14
» 11.02.18
» komentářů: 14
» čteno: 579(20)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: strašidelno
» 11.02.2018 - 22:25
Já se nesměle zeptám na ten konec, i když mi to je žinantní – to jste se fakt strachem poto ...?
» 12.02.2018 - 09:03
Tara:
Milá Taro, díky za ohlas, co moc potěšil. Jataganem. :-) Mobil si svéhlavě prohodil nějaká písmenka. Jde o obávanou exotickou zbraň. Dlouhý nůž. Díky za upozornění. :-)
Milá Taro, díky za ohlas, co moc potěšil. Jataganem. :-) Mobil si svéhlavě prohodil nějaká písmenka. Jde o obávanou exotickou zbraň. Dlouhý nůž. Díky za upozornění. :-)
» 12.02.2018 - 09:08
Wifinka zlobila, satelit zamrznul na celou noc a tak až nyni ti pisu. Kostřičce i schodům a spiralkam fandovkyní jsem a az.se vratim z víkendového báječnovstvi, napíšu ti komentik celistvý hihi :-) však víš :-)
ST*+Z tve fantasy bezvadnosti :-)
ST*+Z tve fantasy bezvadnosti :-)
» 12.02.2018 - 18:26
Kajuta: Vracím se a to moc ráda, neb tohle je báseňka, co mne zaujala už při tvém čtení, strašidelnost ve tmě jen s blyštěním štítu v šepotu kamenných schodů ve spirálÓzní tajemnosti jak by strachem ožívaly... a hromadou žeber skučel vítr mezi trčícími šípy... to bublající strach dává sílu srdcím vzhůru stoupat nad vší tou hrůzností a beznadějí bojů prohraných...
Jejda... já se nějak nechala unést :-)
Tvá dílka jsou pro mne vždycky zážitek a díky ti za ně moc :-)
Jejda... já se nějak nechala unést :-)
Tvá dílka jsou pro mne vždycky zážitek a díky ti za ně moc :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: cupitydup za nomádkou | Následující: podivuhodné zázemí ještě podivuhodnější hudebnice