Nezvaný host
Stává se to. I úplně šťastnému a zdravému člověku někdy nestačí držet dveře zavřené. Dostane se to dovnitř bez problému oknem, komínem nebo i tou nejmenší škvírou. Je to vzduch prosycený jedovatými výpary, otravující naše srdce a celý náš život. Není to ale naše vina, že k nám přichází.
» autor: Renaud de Châtillon |
Potají se vkrádá
host do domu nezvaný,
sítě pilně spřádá
brzy budeš bezbranný.
Zprvu tváří se jak moudrost
když odhaluje skrytou pravdu,
vyřčených slov neupřímnost
skutků marnost a chtíče vládu.
Zmocňuje se pocitů
radost v slzách utopí,
vysává ti z duše mízu
a prázdnou ji pak odhodí.
Co pak s tělem bez duše
jež v zoufalství se potácí,
co s životem bez srdce
má ještě vůbec nějaký cíl?
host do domu nezvaný,
sítě pilně spřádá
brzy budeš bezbranný.
Zprvu tváří se jak moudrost
když odhaluje skrytou pravdu,
vyřčených slov neupřímnost
skutků marnost a chtíče vládu.
Zmocňuje se pocitů
radost v slzách utopí,
vysává ti z duše mízu
a prázdnou ji pak odhodí.
Co pak s tělem bez duše
jež v zoufalství se potácí,
co s životem bez srdce
má ještě vůbec nějaký cíl?
Tipů: 6
» 04.02.18
» komentářů: 5
» čteno: 579(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 24.02.2018 - 23:19
J.F.Julián
Čtu teprve druhou báseň a je mi jasné jedno-jsou mi blízké, na tvůj věk až moc...
St
St
» 24.02.2018 - 23:39
Díky všem a Juli, na věku přece nesejde ;-) Aspoň, co se této blízkosti týče. Proto tady na této stránce také všichni jsme :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Z nouze nectnost | Následující: Dalecí blízcí