V mírném deficitu
...
» autor: Offline.Uzivatel |
"... prostě jsi voda a já oheň
Promiň. Však na mě nezapomeň!
Že se zas někdy sejdem, věřím"
za vzlyku šeptla; míříc k dveřím
Na vztahy prostě nemám kliku
(ne tu, co v dalším okamžiku
pomalu stiskla moje milá
když mě i můj byt opustila)
"Tak se měj! Měj se. Měj se krásně..."
píši jí aspoň ve verš básně
Nezapomenu. Je však škoda
to, že je oheň a já voda
Bytem teď bloudí smutné ticho
sytící uši, mysl, břicho...
Jsem všeho pln; jen s dávkou citů
opět jsem v mírném deficitu
Promiň. Však na mě nezapomeň!
Že se zas někdy sejdem, věřím"
za vzlyku šeptla; míříc k dveřím
Na vztahy prostě nemám kliku
(ne tu, co v dalším okamžiku
pomalu stiskla moje milá
když mě i můj byt opustila)
"Tak se měj! Měj se. Měj se krásně..."
píši jí aspoň ve verš básně
Nezapomenu. Je však škoda
to, že je oheň a já voda
Bytem teď bloudí smutné ticho
sytící uši, mysl, břicho...
Jsem všeho pln; jen s dávkou citů
opět jsem v mírném deficitu
Tipů: 22
» 31.01.18
» komentářů: 11
» čteno: 737(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 01.02.2018 - 17:07
Výborný!! Tohle mě potěšilo!! Já bych z toho měla depresivní veršovánku. A tady to vyzní s laskavou nadsázkou.
» 02.02.2018 - 11:46
Pochvalný mruk, který jen na chvilku ustal u rýmového párku krásne - básne.
» 03.02.2018 - 22:21
tak to někdy bývá...baví mě ten tvůj typický tragikomický nádech, moc povedené dílko (zase), ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Svět se prý změnil | Následující: ... s duší beadníka