Škvírou ve dveřích dobytčáku

ST

Škoda, žes to napsal tak pateticky...jinak za námět ST

Tara: jo, jo, je to tak, ale příště se pokusím zvesela

René, nejde o veselí, a ty to víš...

Tara: no ale zase, veselí, kdyby se tu povedlo, to by bylo mistrovské umění

Tara: :-)

Příliš mi záleží na tobě i na námětu, abych to pominula:-) a ano, humor by byl geniální, ale asi to nebudeš ani ty, ani já, kdo tohle svede:-)

Ještě maličkost - před slovem ženci bych odstranila čárku, nemá opodstatnění

Tara: čárka je fuč

Já si myslím, že všeobecně patos do života patří a nevadí mi. Ale asi jako ve všem jde o míru.
Tvoje dílko se mi stále líbí.

Mně to nepřijde patetické, ale výSTižné...

brrr... ten mráz na těch zádech...

...a bohužel nejde jen o minuloST...

Je mrazivé, na to jen myslet, natož o tom psát. Neznám nikoho, komu by se do toho nevloudilo to, co tobě.
Za mne ST

Mně se to zas tak extra patetický nezdá... možná druhý a poslední verš, jsou takový explicitnější...(čím víc si člověk musí domyslet, tím míň patosu, řekla bych)
ale u takového tématu se čtenář na ten patos tak nějak naladí sám (možná už to přišlo s názvem díla)...

Tady jen ST.

ST beze slov...

Ćetla jsem několikrát.....ST