Takhle po ránu

Kozí sněm a v něm
kozel s bradkou na kolena
On marně dumá,
která pak ta vyvolená,
co tu má
královnou se jeho stát:

,,Vznešený majestát zcela jistě
má bílá koza vpředu
Leč její výsměch živě svedu
představit si již nyní
Navíc s budoucí tchyní,
což velká potíž, mám velké spory

Ono totiž,
když onehdy byl jsem chorý,
místo mzdy za dobrou práci
od ní jen a jen láci
slyšel jsem od rána
- má ušní membrána odnesla to málem

No a když teď stal jsem se králem,
kozí sněť přece nevezmu pod křídla!
Zato, ta černá vzadu,
co si mě vyhlídla,
má zlato v hrdle, bílou bradu,
ale je z Nemanic - no tak zase nic!

Ovšem ta bílá vlevo,
co stojí sice jak bukové dřevo
a její píce - no žádná sláva,
snad proto v meziroží
téměř holohlavá
(Jinak je fakt boží ...)

Ta má bude královna!
Jak proutek se narovnám
a hned jdu do ní
Už rohatou hlavu něžně kloní
- napnutý jsem jako luk ...
Mňam, to byl ale trk!"