Fouká

Zasténal průvan
v mým hrudním koši
a mezi plícema
zas někdo bouchá.
Prolívá aortou
červené suché
a v prostoru síní
pěkně to fouká.

Šimrá mě šťávama
v dutině břišní
předstírá motýlky
s dobrými sklony
pankreas od včera
duhou se pyšní
poslušně prodává
štěstí za hormony.

V komorách sněží
snad zbytky prachu
srdečních mrtvol
pálených svící
na špičce jazyka
cukrová pachuť
a v duši okna
věčně netěsnící.

Tak dovnitř fouká
škvírkou po tobě
a záclona při dešti
je napořád mokrá
já vytřu podlahu
oblohou do sucha
a při příštím infarktu
koupím plastová okna.