PŘIPOMÍNÁM NÁŠ SEN

Nenechám Tě odejít svitem večerním
když jsem Tě konečně našel.

A proč si Tě musím hned odepřít
protože nám ostatní nepřejí
v krocích smíchu a odevzdání?

Když odemykám klíčem od prachu
své srdce pro Tebe
od nikud v tom září
s tímhle ránem My
na louce zalité od slunce
tak si přeji více než kdysi.

Ještě to není naposled
přísahám dálkou ve spojení
mém i Tvém kde Ty a já nebo já a Ty
můžeme chtít všechno nepoznané
srdcem vytouženým
co prosí růží radost

/
už mi věříš
že jsem tu s Tebou
až ticho si nás odnese
/

Ten sen bez opakování
chci s Tebou žít a mít
dnes jako včera napořád

když pod víčky mi dohoříváš.




25.9.2017 8:54