Z okna busu jsem (na)sebe (na)hlédl. Tak na!» autor: pavel 3,14159 |
vločky něžně obtahují ostré křivky barevné země, nechávají jí splynout s nekonečným nebem.
miliony vyjímek z pravidel.
Odraz toho, co je v tobě do něčeho, co je před tebou.
Studí.
Stydí.
Moje oči konečně vidí.
Vnímají.
miliony vyjímek z pravidel.
Odraz toho, co je v tobě do něčeho, co je před tebou.
Studí.
Stydí.
Moje oči konečně vidí.
Vnímají.
Tipů: 9
» 12.12.17
» komentářů: 4
» čteno: 594(11)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: pár jednoslokových | Následující: Jsem tak starý