když den zvolna bledne...
v doutnavém šírání...
» autor: enigman |
rudá záře zpod obzoru osvětluje břicha oblaků
i koruny stromů a jejich holé žilnaté větve se mění
v síťoví černých cév opřádajících světelné mozky
stromy se kývají pod tíhou zářivých orgánů
rostoucích na konci štíhlých kmenů
šeptají si spolu
prastaré rytmy těl
světla a tmy
v rohu hojnosti
pomalý dech
jako postup ledovce
zdánlivý pohyb víček
při sledování neviditelného dění
radí se
nadaní zimní moudrostí
opalizující centra vědomí
planoucí v kovové modři soumraku
a najednou byly pryč
světlo z oblohy se vsáklo
do podzemí
Kolik světla potřebuje lidská mysl?
Jako místnost plná lamp?
A kolik ho využije?
i koruny stromů a jejich holé žilnaté větve se mění
v síťoví černých cév opřádajících světelné mozky
stromy se kývají pod tíhou zářivých orgánů
rostoucích na konci štíhlých kmenů
šeptají si spolu
prastaré rytmy těl
světla a tmy
v rohu hojnosti
pomalý dech
jako postup ledovce
zdánlivý pohyb víček
při sledování neviditelného dění
radí se
nadaní zimní moudrostí
opalizující centra vědomí
planoucí v kovové modři soumraku
a najednou byly pryč
světlo z oblohy se vsáklo
do podzemí
Kolik světla potřebuje lidská mysl?
Jako místnost plná lamp?
A kolik ho využije?
Tipů: 14
» 02.12.17
» komentářů: 7
» čteno: 705(10)
» posláno: 0
» nahlásit
» 02.12.2017 - 11:46
Stromy tančí v lese
podle kroků mých
povídám si s nimi
ticho, mráz a sníh... - pohádkové chvíle.
Tobě ST
podle kroků mých
povídám si s nimi
ticho, mráz a sníh... - pohádkové chvíle.
Tobě ST
» 03.12.2017 - 11:10
Jo, zaměřujeme se na spoustu zbytečností (často je tuze rádi hromadíme), přitom stačí málo k tomu, abychom uviděli víc a dál.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: oplývala půvabem a přirozeností... | Následující: seděla na velrybě...