JE TO ZA NÁMI

Připomínáš mi slunce pád
jako podruhé kdy jsem miloval
a odcházel tisíckrát domů
zimního dne uprostřed září
když víš že jsi mé bezpečí
které si v tenhle čas
nenechám utéct hrou na zítra

tak mi prosím neodcházej
vždyť mi Tvé zamávání na rozloučenou
srdce láme v dekadenci
kdy Láska spáchala sebevraždu.

Propadám něhou zrcadel
když přicházíš blíž nedýchám.

Rychlá a šťastná v poznání
pěti měsíců z okenních řad
kdy už neslyším pláč Tvůj
a nechává se Tvou vůní
vést vlastní temnotou.

Soustředím Tvé sny v pohlazení věčnosti
ve vzkříšení existence pohrdám koncem verše
kdy i tak nemám na vybranou
teď odcházím ale ještě se vrátím.
..
Mohla za to šílená Láska
bez růžových brýlí?




19.9.2017 10:00