Okno ze samoty

» autorka: Lilith

V zemi daleké tiše u okna básnířka sedí
něžné ruce její pohár z modrého nefritu objímají
v něm trocha lahodného vína
na stole nepopsaný papír zdobený jen květinami

je obklopena pouze mlhou svého opojení

za oknem Slunce jak zlato rozžhavené
v načechraných krajkách obláčků
a jezero roztančených plachetnic

ve vánku záclon rozkvétají nádherné růže

…

dlouhé čekání nocí se plíží

jen spona ve vlasech tvaru páva blyští se v záři svíce
v jejím světle básnířku mlčenlivou stín mihotavý doprovází
zhasne-li však
i stín ponechá ji samotě

páv z vlasů tiše slétl
zobákem vyťukal na bílou stránku:

Vrátí se!

V jejích očích plamínky radosti a úsměv na tváři
a pod těmi nadějnými slovy verše láskou zazáří

.

Tipů: 14

» 12.11.17

» komentářů: 18

» čteno: 666(18)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: Rozjímání v skrytém čase

Komentáře (18)

» 12.11.2017 - 20:05

Kajuta

Je to nádherný a fajně se to čte. :)
Jak to jako bys malovala hudbou. :)

Ty vyprávíš
já poslouchám
jako bych byl přímo u toho.
Je to jak příběh tisíce + 1 noci. :)

Je v Tvém světě hezky a potěšily mě plachetnice. .)
Paví spona udělala cink
a ST a Z. .)

» 12.11.2017 - 20:07

Lilith

Kajuta: Jedna plachetnice ti veze velikýýý poděkovníček za bezva komentík :-)

» 12.11.2017 - 20:29

Ringo

A to pávík vyťukal v Braillově písmu? ;-)

» 12.11.2017 - 20:41

Lilith

Ringo: To von má zobáček jak jehličkovou tiskárnu :-)
Děkujůůů :-)

» 12.11.2017 - 23:44

Ringo

No, jen jestli ty svým zobáčkem nelžeš jako když tiskne. ;-)