TRADIČNÍ JEDINEČNOST

156. BÁSEŇ Z MÉ ROZEPSANÉ SBÍRKY - NA DOSAH DLANÍ; BÁSEŇ JE VĚNOVÁNA MÉ KAMARÁDCE, SIMONCE P.
» autor: West
Včera jsem to nevnímal
ale dnes jsi už navždycky
jen má společně s verši na papíře
kdy neškrtám a stojím si za obrazy
našeho života dalekých kolonád.

Tvé ruce pod bradou
nekonečné a smyslné.

Modlím se za život Tvůj
ať neopustí mé přání
ve kterém se skrývá
štěstí nalezené
v kapičce útěchy

když říkám
jsem tu pro Tebe v tuhle chvíli
a večer je mi svědkem.

/

Že když se mi vzdálíš
nikdy neopustíš mé srdce
v tónech kytar a perkusí
her divadelních
které máš tak ráda.




11.9.2017
Tipů: 2
» 10.11.17
» komentářů: 2
» čteno: 580(4)
» posláno: 0


» 10.11.2017 - 23:14
Na kolonádě jeST dobře...ty nekonečné šálky léčivých vod atd...
» 11.11.2017 - 13:04
Tara: Ano, to se dá, pokud člověk studuje střední školu v lázeňském městě, jako já. To se opravdu zhnusí. :-D Mnohokrát děkuji za komentík, jsem moc rád, že se básnička líbí.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: V DEŠTI PRAVIDEL | Následující: VE DNECH CO ŠEPTAJÍ JSI MÁ

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku