RUCE» autorka: anezkazemenova |
dívala jsem se na jedny ruce
byla mlha a ty ruce tu mlhu držely
leskly se
mužské ruce s ostříhanými nehty
v mlze a v oparu
za závěsem řas přitom ty patří na oči
ty ruce obracejí listy knih
a pomáhají slunci každé ráno na oblohu
večer ho zase tlačí dolů někdy se mu nechce
ty ruce hladí louky
z jejich potu vzniká rosa
to svými prsty vyryly koryta řek
čáry v jejich dlani určují můj osud
všechno je to v nich vepsané bílé na bílém
celý můj svět
v jedněch dlaních
v jedněch rukou
dívala jsem se na jedny ruce
a ta pomyslná nit spojující jejich prsty s mýma očima
zářila nadějí
žíly žily a klouby se hýbaly
ty ruce mne držely opatrně
ty ruce mi tvořily kolébku
tiskly mne k sobě objímaly
vždyť proto na světě ruce jsou
ty ruce mne nepouštěly
svazovaly svobodou
ty ruce mi před očima stavěly nový domov
dláždily novou cestu
prací se rozedřely do krve
a pak mne znovu držely opatrně
tvořily mi kolébku
tiskly mne k sobě objímaly
nepouštěly
svazovaly svobodou
česaly mi vlasy a škrábaly záda
ty ruce se mnou srostly
a nic z toho se nestalo
protože v hromadě popela nemá jiskra šanci
nic z toho se nestalo
jen jsem se vyhořelá a vyhaslá
dívala na jedny ruce
a nechávala jim samu sebe proklouznout mezi prsty
byla mlha a ty ruce tu mlhu držely
leskly se
mužské ruce s ostříhanými nehty
v mlze a v oparu
za závěsem řas přitom ty patří na oči
ty ruce obracejí listy knih
a pomáhají slunci každé ráno na oblohu
večer ho zase tlačí dolů někdy se mu nechce
ty ruce hladí louky
z jejich potu vzniká rosa
to svými prsty vyryly koryta řek
čáry v jejich dlani určují můj osud
všechno je to v nich vepsané bílé na bílém
celý můj svět
v jedněch dlaních
v jedněch rukou
dívala jsem se na jedny ruce
a ta pomyslná nit spojující jejich prsty s mýma očima
zářila nadějí
žíly žily a klouby se hýbaly
ty ruce mne držely opatrně
ty ruce mi tvořily kolébku
tiskly mne k sobě objímaly
vždyť proto na světě ruce jsou
ty ruce mne nepouštěly
svazovaly svobodou
ty ruce mi před očima stavěly nový domov
dláždily novou cestu
prací se rozedřely do krve
a pak mne znovu držely opatrně
tvořily mi kolébku
tiskly mne k sobě objímaly
nepouštěly
svazovaly svobodou
česaly mi vlasy a škrábaly záda
ty ruce se mnou srostly
a nic z toho se nestalo
protože v hromadě popela nemá jiskra šanci
nic z toho se nestalo
jen jsem se vyhořelá a vyhaslá
dívala na jedny ruce
a nechávala jim samu sebe proklouznout mezi prsty
Tipů: 5
» 09.11.17
» komentářů: 2
» čteno: 539(7)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.