o lidech

Dobrý podvečer Vy lidé ctění i nechtění
Chtěl bych Vám teď zdělit
Jaké to je stát ve stínu na zemi
A z Vás "lidí" je mi smutno
Ci těžko,
jak to vepsat?
jak to vetknout?
do monologu co pisem ve dvou...

Ale to není to o čem jsem mluvil
Mluvil sem o Vás, o lidech
Každej máte svůj příbeh
Opřený v mýtech
A bájích , co vy jste se nadřely pro jeden krajíc
Před prací prchajíc jak zajíc
Pracujete? A za nic!!

Prej ve jméně dobra
Je to výmluva dobrá
šak to se poddá
A já zas a znova..

Začínám
Je to o Vás o lidech
Součástí davu letíme na stejnejch křídlech
Internacionála zni nám na Našich rtech
Totiž jsme zas na "plech"

A co teď???

Co dal???
Co o Vás o lidech říci mám?
Nechci i chci patřit k Vám
A fakt nechci ať se uchlastám
Chtěl bych umět přežít sám

Vlastně ve dvou
Já, má, žena..
A vlastně ve třech..
Tento pocit štěstí je zatím jen ve snech
A nakonec v šesti...
Já, má žena, děti, dvě kočky a štěstí
A co to o Vás lidech věstí?
To že já mám zaťatý pěsti
životem s vámi projdu se cti
a né tak jo mnozí z Vás...
ale bez sobectví...

I BEZ SOBECTVÍ!!