Ministrantská komže

» autor: Kajuta

Podzim jak dětské tělo v souchotinách.
Když pro hubenou ručku smrtka posílá mě,
úmrtní pokoj ve kterém se siná.
Záplava květů co neznám i známé.

Bílý šeřík mlhy natažený do mlčení,
které řídkým chodcům ticha steleme;
zkrvavěno co bylo svěží, živé, zelené,
oceán střech jak pod víčkem skrčený

Jak když bílé mince promží,
stromy v ministrantské komži.
Z labutí když smutky kapou
na křídlech s tmou - těžkou tlapou..

Tipů: 14

» 20.10.17

» komentářů: 17

» čteno: 796(19)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: malá smutna

Komentáře (17)

» 21.10.2017 - 00:07

Ringo

Za dílko bys možná zasluhoval i plácnout. Tedy přesněji řečeno poplácat po zádech (ramenou).

» 21.10.2017 - 00:17

Emma Wallace

ZvláštnoST silných dojmů :-)

» 21.10.2017 - 07:47

Lilith

Mohu se jen natáhnout pro ST az do nebe, ale mlčet nebudu, páč mam obdiv pro tebe :-) vratim se a dilko dam do úschovy , neb toto neni na jedno pocteni :-)

» 21.10.2017 - 08:54

divoženka1

podzim je červený javor
ale včera jsem projížděla na kole bílým šeříkem mlhy natažené do mlčení wau ST

» 21.10.2017 - 11:11

ttragelaf

stromy u cest
ministranti

cestou z města
podají ti křest

když kněz už
.........nepodal ti

» 21.10.2017 - 13:21

Kajuta

Ringo: Ne moc velkou herdu. :-p Díky za zastavení. :-)

» 21.10.2017 - 13:22

Kajuta

Lilith: děkuju Ti, milý natahovánku sluneční i za Tvou úschovu. Věřím, že tam bude všude v bezpečí i tma. :-)