Podzimní noc» autorka: Lota » Básně / Roční období |
*
Jak svítí hvězdy ostražitě
a rytmem větru kolísají,
jak pláče Měsíc,
choré dítě,
jež teprv k jitru skolébají
Jak je dnes smutno v plané révě
o pláňku mlhy podepřené,
jak jeseň sténá v každé cévě
a bolí srdce opuštěné
Plod přezrálý jen padá z hrušně
a buší o zem vysílenou
a zraky bloudí neposlušně
za dávno láskou rozplynulou
*
Jak svítí hvězdy ostražitě
a rytmem větru kolísají,
jak pláče Měsíc,
choré dítě,
jež teprv k jitru skolébají
Jak je dnes smutno v plané révě
o pláňku mlhy podepřené,
jak jeseň sténá v každé cévě
a bolí srdce opuštěné
Plod přezrálý jen padá z hrušně
a buší o zem vysílenou
a zraky bloudí neposlušně
za dávno láskou rozplynulou
*
Tipů: 29
» 16.10.17
» komentářů: 20
» čteno: 795(23)
» posláno: 0
» nahlásit
» 16.10.2017 - 17:58
ttragelaf
máš vynikající styl. .. jasně září
» 17.10.2017 - 10:17
Na rozdíl od prezrálé hrusky je tvoje dílko správne zralé. Takze chutné. :-)
» 17.10.2017 - 10:33
J.F.Julián
pěkná
St
St
» 19.10.2017 - 20:58
Milena
Mluvis mi z duse, moc jsi tady chybela...Tve verse...ST
» 22.10.2017 - 16:41
1
zenge: Vorejs: vavaoko: ttragelaf: Tamara J: Schwalbe: Ringo: Milena: matousekKkrejca: Lilith: Kajuta: jitka.svobodova: J.F.Julián: Dota Slunská: divoženka1:
Milí přátelé, mám obrovskou radost z Vaší návštěvy u mé maličkosti. Skoro bych dala ruku do ohně za to, že už ani nevíte kdo jsem :-) Ale poeticky myslící lidé, jak je vidět nezapomínají.Však ani já nezapomínám, což tedy asi vidět moc není. Chodím sem občas se namlsat.Moc nehodnotím, abych tu byla na tajňačku, ale mlsám !!! To mně věřte. Bojuji teď s nemocí a mohla bych si myslet, že se budu opírat o svou poezii, ale nějak to dvakrát nejde, tak se chodím opírat o tu Vaši. Přátelé moji milí, nelitujte mě, jak se říká: Mráz kopřivu nespálí: jen jsem chtěla na rovinu říct proč tu nejsem.Jak říká zenge: Jste můj šém :-):-):-)
Milí přátelé, mám obrovskou radost z Vaší návštěvy u mé maličkosti. Skoro bych dala ruku do ohně za to, že už ani nevíte kdo jsem :-) Ale poeticky myslící lidé, jak je vidět nezapomínají.Však ani já nezapomínám, což tedy asi vidět moc není. Chodím sem občas se namlsat.Moc nehodnotím, abych tu byla na tajňačku, ale mlsám !!! To mně věřte. Bojuji teď s nemocí a mohla bych si myslet, že se budu opírat o svou poezii, ale nějak to dvakrát nejde, tak se chodím opírat o tu Vaši. Přátelé moji milí, nelitujte mě, jak se říká: Mráz kopřivu nespálí: jen jsem chtěla na rovinu říct proč tu nejsem.Jak říká zenge: Jste můj šém :-):-):-)
» 22.10.2017 - 23:25
Bella poesia, odráží prožité, smutek i radost cítím z ní zároveň, jako by bratrem a sestrou si byly.
» 03.03.2018 - 22:33
Jaro je sice nejhezčí, ale podzim (jak se opět prokázalo) nejvíce inspiruje..krásně píšeš!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jarní píseň | Následující: Mimóza a mnich