PO LETECH NA ŘÁDCÍCH

130. BÁSEŇ Z MÉ ROZEPSANÉ SBÍRKY - NA DOSAH DLANÍ; BÁSEŇ JE VĚNOVÁNA MÉ KAMARÁDCE, MARTINCE P.
» autor: West
Tak mi prozraď kterým směrem
vydáme se aby to záhlaví
bylo před námi a my v tom opojení
na všechny strany se mohli stát

já milovaným
Ty milovanou
když tlukot našich srdcí
hraje nám blues.

Ve vlastních snech neschováme
to naše přátelství v jedinečnosti
kdy se cítím lépe po těle

utiším Tvou bolest polibky
přítomnost proměním na věčnost
kterou zhojím srdce Tvé
v noci dnešní.

Čas s ručičkami na srdci
dva tisíce let nepostojí
před tajemstvím ve víně
na okraji sklenky

opakuji si že ještě žijeme.




31.8.2017 20:35
Tipů: 4
» 03.10.17
» komentářů: 6
» čteno: 633(8)
» posláno: 0


» 03.10.2017 - 22:45
Líbí Se mi To ;)
» 03.10.2017 - 22:53
Emma Wallace: Tak už je to stará báseň, ovšem děkuji Ti za Tvou líbivost. Moc si jí vážím a cením.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA
» 05.10.2017 - 16:34
Martinka by měla určitě ST ;)
» 05.10.2017 - 17:59
Gándhí: Martinka je moc, moc, moc ráda za básničku. :-)
Mnohokrát děkuji za zastavení se nad mou postarší básničkou. :-) Moc si toho vážím a cením.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA
» 07.10.2017 - 09:29
kasparion
Tvá věnování jsou čím dál lepší ST
» 07.10.2017 - 10:15
kasparion: Mnohokrát Ti děkuji za Tvůj komentář, Poeto. :-) Velmi si ho vážím a cením.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: ZVLÁŠTNÍ POCIT MEZI NÁMI | Následující: MALÍŘOVA ROMANCE

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku