ZVLÁŠTNÍ POCIT MEZI NÁMI

Když blízkost nás svázala
já musel si odhrnout plamen ze své tváře

v básních chci aby zůstala
slova pod polštářem uschovaná
kdy ještě přáteli jsme byli
na začátku posledního týdne
který v našich očích zůstal

nedotčený
spravedlivý.

Snad jestli se mýlím
tak máš pravdu.

Nakonec jsem přece zůstal u Tvých dveří
na nejvyšším možném schodu políbení
ve kterém chci zemřít tak mladý
jako odevzdaný Tvé touze
nečekáním na zítřek
který nemusím prožít
a tak si vem co chceš

já nepřestanu ve verších pro Tebe
snad příště jak rozzáříš své očí
přemístím své verše z nebes na papír
protože jen tak dokážu vnímat
věci podstatné mezi námi.

Bude to brzy?
Kdy uděláme další krok...

abych si nemusel odhrnout plamen ze své tváře?




31.8.2017 18:46