SLABIKA NA TŘI VĚTY
127. BÁSEŇ Z MÉ ROZEPSANÉ SBÍRKY - NA DOSAH DLANÍ; BÁSEŇ JE VĚNOVÁNA MÉ KAMARÁDCE, ALENCE P.
» autor: West |
Věr mi že se mi nikam nechce
buďme tu chvíli v objetí
co nám neublíží
když si patříme vzájemně
do částí našich životů
chvíli spolu
jindy zase sami
když uléháme
neříkám nic i když bych mohl něco říct
jen jsem chtěl nyní jako dřív nebýt tím
který kdysi spálil 3x. všechny mosty
v hloupé pošetilosti rozmarné.
Když si chci kleknout
proč Tě to táhne pryč
když chce se mi najednou nahoru
i mně se chce nahoru
avšak nemůžu už stát na nohou.
Řekli jsme si málo na to vše
asi jsem se měl pokoušet
než se mi stalo že...
30.8.2017 18:01
buďme tu chvíli v objetí
co nám neublíží
když si patříme vzájemně
do částí našich životů
chvíli spolu
jindy zase sami
když uléháme
neříkám nic i když bych mohl něco říct
jen jsem chtěl nyní jako dřív nebýt tím
který kdysi spálil 3x. všechny mosty
v hloupé pošetilosti rozmarné.
Když si chci kleknout
proč Tě to táhne pryč
když chce se mi najednou nahoru
i mně se chce nahoru
avšak nemůžu už stát na nohou.
Řekli jsme si málo na to vše
asi jsem se měl pokoušet
než se mi stalo že...
30.8.2017 18:01
Tipů: 4
» 29.09.17
» komentářů: 5
» čteno: 580(5)
» posláno: 0
» nahlásit
» 30.09.2017 - 14:03

Emma Wallace: No, otevřená báseň, už od střední jsem o tom snil a jaksi to padlo na tuhle báseň. Moc Ti děkuji, Emičko.
LUKÁŠ WEST ŠPRTA
LUKÁŠ WEST ŠPRTA
» 30.09.2017 - 20:30

Lilith: Strašně moc děkuji, BÁSNÍŘKO. :-) Přeji Ti krásný večer. :-)
LUKÁŠ WEST ŠPRTA
LUKÁŠ WEST ŠPRTA
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: ZASTAVÍME OKAMŽIK RÁNA? | Následující: CESTOU LÁSKY NESMĚLÉ


