krumvoliny

Jak krky starců na nádražích,
co hledaj vajgly vedle košů,
jak hrby listonošů
k stáru
letos i loni
nábřežím k pivovaru
lampy svou hlavu kloní
a vlnky tmou si klidně svou
vlní
v odrazu světel
v novoluní
v cedulích v záři,
co se tváří
světově
ať je to engliš, korejštinou,
nebo zlou slinou
najdem se ve slově,
co miliókrát psáno na sklo
láska, lásko!

Jak šíje labuťáků
nocí v smutnění
pro bílé nevěry
svítí a řečí ptáků
nerozumí
ty stejné stíny,
neviny, viny
a linky důvěry
náš signál neumí.

Amora rozumy,
atomy pitomů,
u domů schránky
bez dopisů,
vždyť dnes jen esemes
kočičí hlavy, zlatnictví, banky
a hledej ducha k místu
kam každý dochčije
a pes neví čí je
jéje, pam, pam, pam.

Ty hlavy lamp
jak hole poustevníků
bez úschoven
v stojanech pana Mamonu
replika nad repliku
hledajíc romantiku
ve sklepích Monu El
a hoven u domů..

Žel, když se mne dotýkáš
není to ,,origoš´´
jsem ten koš
na kterej vosy sedaj
a socky vajgly hledaj.

ajajaj...
-----------------------------------------------

Chutný jest, někomu chléb falše,
ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.

Bible
zákon Starý
/přísloví 20,17/