Všem romantikům
Vím, je to těžké... však krásné
» autor: BedrichValenta |
Nevěřím romantikům
Řekla mi
Za hradbami
Paláce v oblacích
A snad nebude hřích
Povědět od plic
Mé přání
Zabalit měsíc
Do nádechu rozjímání
Nad pomyslným světem
Praskajících supernov
A siluet medem
Vybarvených
Na oko posunu
K oknům lunu
By tvá duše
Byla mojí blíže
A ty nevěříš !
Já rozpustím
Diamanty věčnosti
Ledovou tříští
A ve vteřince příští
V posunkách mých múz
Tančících v náruči cizince
Na sněhové pusince
Tmavomodrý blues.
A stejně
Usměješ se směle
A povíš že romantici
Působí hrozně podezřele
Ach...
Řekla mi
Za hradbami
Paláce v oblacích
A snad nebude hřích
Povědět od plic
Mé přání
Zabalit měsíc
Do nádechu rozjímání
Nad pomyslným světem
Praskajících supernov
A siluet medem
Vybarvených
Na oko posunu
K oknům lunu
By tvá duše
Byla mojí blíže
A ty nevěříš !
Já rozpustím
Diamanty věčnosti
Ledovou tříští
A ve vteřince příští
V posunkách mých múz
Tančících v náruči cizince
Na sněhové pusince
Tmavomodrý blues.
A stejně
Usměješ se směle
A povíš že romantici
Působí hrozně podezřele
Ach...
Tipů: 6
» 21.09.17
» komentářů: 3
» čteno: 528(7)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: čítanka | Následující: (Z)(pod)zimu