VEĎ MĚ TMOU

115. BÁSEŇ Z MÉ ROZEPSANÉ SBÍRKY - NA DOSAH DLANÍ; BÁSEŇ JE VĚNOVÁNA MÉ KAMARÁDCE, EVIČCE S.

» autor: West

Tak daleko v myšlenkách
se nejspíše dívíš
že jsem to dotáhl až sem
a ptáš se mě proč píšu

odpovím Ti že jen tak

pro radost svobody pera básníka
štětců malířů a hlíny sochaře
ve spojení hudby od Brahmse
neposkvrněné jediným tónem.

Něco kouzelného až ledy tají
když jsi v mé náruči štěstí
tak z rána rozechvělá.

Ústa plná plodů v nočním zapomnění
proplouvají spolu s květinou
než se otevřou naše oči.

20.8.2017 13:59

Tipů: 4

» 17.09.17

» komentářů: 9

» čteno: 531(5)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (9)

» 18.09.2017 - 19:47

Lilith

» 18.09.2017 - 23:19

West

Lilith: Mnohokrát Ti děkuji, KAMARÁDKO, BÁSNÍŘKO. :-) Jsem rád a mile potěšen, že se básnička líbí. Moc si toho vážím a cením. Přeji Ti pohádkovou dobrou noc s culíky.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

» 21.09.2017 - 01:11

Emma Wallace

Líbí Se mi To;)

» 21.09.2017 - 12:52

West

Emma Wallace: Děkuji Ti, Emičko. :-)

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

» 21.09.2017 - 17:19

Emma Wallace

West: Není zač;)

» 21.09.2017 - 17:42

West

Emma Wallace: Chyba, je a za hodně. :-)

LUKÁŠ WEST ŠPRTA