Nacholitis» autor: Luboš |
» NACHOLITIS «
Il faut une grande hardiesse pour oser être soi.
Musíme být velmi smělí, abychom se odvážili být sebou samými.
Eugène Delacroix (1798-1863)
Víš, kdo jsem?
Jsem Hlas.
Hlas vysoko nad lesy,
nad loukami a nad městy,
nad pouštěmi, nad ledovci.
Jsem Hlas v modrém letním dešti,
Hlas ve studené zimní noci,
padám se sněhovými vločkami černými jako uhel.
Dva jinoši mi naslouchají,
na kraji světa se drží
středy svých těl
a jejich bílá krev kape
na ohnivě rudou zem.
Víš ty, kdo já jsem?
Já jsem ten Hlas.
Il faut une grande hardiesse pour oser être soi.
Musíme být velmi smělí, abychom se odvážili být sebou samými.
Eugène Delacroix (1798-1863)
Víš, kdo jsem?
Jsem Hlas.
Hlas vysoko nad lesy,
nad loukami a nad městy,
nad pouštěmi, nad ledovci.
Jsem Hlas v modrém letním dešti,
Hlas ve studené zimní noci,
padám se sněhovými vločkami černými jako uhel.
Dva jinoši mi naslouchají,
na kraji světa se drží
středy svých těl
a jejich bílá krev kape
na ohnivě rudou zem.
Víš ty, kdo já jsem?
Já jsem ten Hlas.
Tipů: 2
» 15.09.17
» komentářů: 3
» čteno: 662(11)
» posláno: 0
» nahlásit
» 16.09.2017 - 09:32
ttragelaf
těžká báseň
ST*
ST*
» 08.10.2017 - 00:28
ttragelaf:
Těžká...asi jo. I když to může znamenat ledacos. Snad se ale shodneme na tom, že život někdy není zrovna jednoduchý, pro některé lidi možná o něco složitější než pro jiné, což báseň odráží. Nicméně děkuji za komentář a za tip.
Těžká...asi jo. I když to může znamenat ledacos. Snad se ale shodneme na tom, že život někdy není zrovna jednoduchý, pro některé lidi možná o něco složitější než pro jiné, což báseň odráží. Nicméně děkuji za komentář a za tip.
» 08.10.2017 - 06:51
ttragelaf
Luboš:
těžká báseň je ta, která v sobě nese krásu těžkých otázek:
Vlastní podobizna
Daleko v hlubokém lese
vyvěrá zpěvavý pramen.
Z tmy k světlu se rodí a třese
podsvětní píseň.
Život mě křtil vodou živou,
chuť hlubin a temnot mi vdechl.
Mám v krvi píseň tu lstivou
i její rytmus.
Sen zástupů v srdci mi zpívá,
vesmírná touha v něm bije.
A jen píseň tichá a zádumčivá
z mých slov zní k hvězdám.
Karel Toman
těžká báseň je ta, která v sobě nese krásu těžkých otázek:
Vlastní podobizna
Daleko v hlubokém lese
vyvěrá zpěvavý pramen.
Z tmy k světlu se rodí a třese
podsvětní píseň.
Život mě křtil vodou živou,
chuť hlubin a temnot mi vdechl.
Mám v krvi píseň tu lstivou
i její rytmus.
Sen zástupů v srdci mi zpívá,
vesmírná touha v něm bije.
A jen píseň tichá a zádumčivá
z mých slov zní k hvězdám.
Karel Toman
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Porucha není ve vašem přijímači | Následující: Luxus zenu a kult konzumu