NA JEDNÉ VLNĚ NEMALÉ

109. BÁSEŇ Z MÉ ROZEPSANÉ SBÍRKY - NA DOSAH DLANÍ; BÁSEŇ JE VĚNOVÁNA MÉ KAMARÁDCE, NICOLE R. B.

» autor: West

Jako motýl na struně E
kdy z povzdálí hraje fis a dur
touží po tom být člověkem
aby objal Tvé tělo křídly
ve spasení světa.

Snad se nezraní jeho jemnost
v moderní době ironií.

Pokaždé i když Admirál
skloní se před Tvou krásou
každé ráno na parapetu
vyčkávat bude na Tvé probuzení.

Hlídat Tě na cestě životní
než mu dojde dech.

Myslíš si že je stejný
jako lidé bez křídel?

14.8.2017 12:26

Tipů: 5

» 11.09.17

» komentářů: 2

» čteno: 458(7)

» posláno: 0

» nahlásit