Ztracený student z minulého století

Líbí se mi ten začátek, sympatizuju, protože jsem míval podobné pocity, když jsem chodil po City. :) To se Ti fakt povedlo, Lil. :)

Za katedrou docent písek sypal z úst
a on veškeré úsilí vynaložil
by hlavu na lavici nepoložil
a neusnul

jak to jen děláš? :)

cítil se jak v márnici ducha
lapající zatuchlý vzduch
prostorem zněžila prázdná slova
a mrtvolný puch

máš úžasná přirovnání, opravdu černý klobouk dolů. :)

Pout náhle zbavený, mladý, vysoký, štíhlý a pružný
vhroužil se do žil a tepen města
divadlem života okolní bary mu byly
ulice stala se mu lovištěm dívek a lákadlem k dobrodružství

když však vybouřil se dosti
duchovní moudrost náhle cestu mu zkřížila…

a toto je další úžasná pasáž. Jsi prostě universální básnířka, co napíše o čemkoliv. Jen zírám, fakt velice oslovilo. :)

ST a Z

Kajuta: Jůůů, děkuji, milý bývalý studente, vono je asi jedno ve kterém žijeme století... studovalo se, studuje a dál bude :-)

Kajuta: Taky jsem byla studentkou hozenou do cizího city, ale bylo to tak skvělý, ta úžasná svoboda bez rodičů... prozkoumávat život města, dělat si, co se mi zlíbí, spát, nespat, hýřit nocí, tancovat a pak na lavici usínat... no krááása ;-))

Vida, tak on může z člověka vyjít písek i horem... Zase jsem o něco chytřejší... (lehce zatuchlý smajlík)

Souhlas s Kajutou - jak to jen děláš, universální básnířko? :)
ST

UniverzálnoST je jasná...já ještě jako muž nic nenapsala:-(

ST

Umíš. ST

Mily modrásci, i vám schovanym, velikanske diky všem :-)

ST...ano,umíš...

Květka Š.: Ó děkuji, jsem jen mala amaterka :-)

ST :-)

Emma Wallace: Diky :-)

Boduješ, ST.

Psavec: Juch a dííík :-)