Pod kůží

Chci být všude, kam mi dvolíš
na Tobě není žádných míst
která bych nechtěl líbat, hladit,
šimrat, a ve svých dlaních hníst.

Jsi výtvor ze sochárny boží
dílo, jež dali vychladnout
a ono, jak zvědavé kotě,
vyběhlo zkoumat každý kout.

A tak se stalo, že sis rady
jak co máš dělat nevzala
svou vůlí počala se řídit
a svou cestou ses vydala.

Zažilas na ní krásné chvíle
ale i bolest, neštěstí
a kudy dál jsi přemýšlela
když došla jsi na rozcestí.

Někdy sis sama směr zvolila
někdy jej jiní určili
a Tys, někdy, je poslechnuvše
litovala pak za chvíli.

Chtěl bych Ti nabídnout sám sebe
aby ses mohla opírat
až na Tebe z opaku nebe
démoni začnou dotírat.

Máš v sobě oheň spolu s vodou
a ty, když příjdou do varu
jeden druhého chtějí zničit
a promění se na páru.

Ta pára potom exploduje
a to vyvolá erupci
která na venek neublíží
jen nechá jizvu na srdci.

Já umím žít i s dírou v srdci
a počkám, až Ty budeš chtít
spravit ránu nitěmi lásky
a z citu obklad přiložit.

Lásko má, nikdy nebudu manžel
a nechci být jen milenec.
Chci Tvému štěstí čechrat křídla
nechci pro Tebe kovat klec.