Na chvíli do Teplic

* * * * * *
Ospalou krajinu z poklidu vyruší
hlučný vlak ve spěchu co dere se ránem -
tmu sune za horu, na Bečvu přiletí
houf kachen divokých, zlákaných jarem.

Slavná pouť začala, sešel z hor “Svatý Ján”
požehnat mocí svou léčivé prameny,
vzácný dar od Boha, co pro zdraví dán
v korunce zářivé lesknou se kameny .

Elixír zázraku přehluší parku klid
nehybný na skále světec zas stojí-
dívá se do kraje na lázně, vděčný lid,
na anděle v bílých stejnokrojích.

V teplických lázních okřeje srdce,
páteř se narovná, zbarví se líc,
opojným vzduchem volní se plíce
hojivý duše lék zavoní z borovic.

* * * * * *
řeka BečvaTeplice