Bílý host

Čím dál lepší, jsi opravdová kouzelnice, ty rýmy opravdu nepotřebuješ. :) Velice mě baví číst a tohle bere velmi za srdeční krajinu. Umíš se velice hezky dívat na krajinu, já tedy při čtení nespím a ani to nehrozí, jsem nadšený jak lupínek. :)

Krásný, tichý, hluboký, padající bodlinka jehličí vyloženě potěšila. :)

Žasnu. .)
ST a Z

Kajuta: Jejda, až tak? Tak to ti mockrát děkujíkuju za potěšující komentík, mám radost :-)

„v lese je důvěrné ticho, celý les mlčí“ – no nevím nevím, že by ani hranostaj hlasitě nechrápal?... :-)

krásně
ST
.............................

už na nás prší z jehněd pel
a na kře letí jaro horempádem
zpod křídel kvočny vyletěl
houf kuřat pípajících hladem

bože ať i to nejmenší z nich
zrníčko najde na tvé jarní zemi
to jenom člověk v dobách zlých
může se živit sny a nadějemi

Seifert

Když zima přichází, nálada mi odchází, ST.

Jako Psavec. Zimu vůbec nemusím.
Tebe čtu rád.
ST

Mám radost a převelice děkovně děkuju vám všem za bezva komenty :-)

Úplně si to představuju, jak vypadá takový jarní/zimní les.
Když v té chvíli
kolem lesů oni chodí
je to čas, jsou to stíny
mrtvých duší, mrtvých kamenů
odložené na hladinu zmrzlých řek
kochat se mlčícími hvězdami
jež odráží se od zorniček srnek
pasoucí se v dálce na loukách
dýchat čerstvý sníh v lesích
a vnímat
ret na rtu
jež spolu si hrají
po tmě domů vrávorají

Stolenheart: Díííky moc za fajn verše :-)