opɹɐq ɐɥʞıɥɔ

útěky

Ať v papučích
i v nemocničním prádle
tam v pavučinách
babího léta
nazvučím
a splétám jako Marlen
ty tóny z luk a polí
bolí a chvílemi i hekám
přesto někam
utíkám
tam k břehům
kde slintá řeka
a nad ní v stráni
není ještě sněhu
a smutku a vran
a mrazu pod nulou
v rtuti
... a smrti.
-------------------------------------------


kohout melancholik

Léto..
už srpnem dobručí
studený rána smutky vpletou
/umřel mi v náručí/
na rtu s nedopovězenou větou
z čela mu ještě sálá brant,
než bude do studena
a přijde v černém mudrlant
a plačky a ti co sténaj
v žalostném akcentu
tak hlavu mu přikryji
salupem z barchentu
otevřu feldku magadoru
pobudem spolu
poslouchat šumy borů
a odčítati z dní
a čekat na to žíření.....
-----------------------------------------------------------

smrt
a každý je jí hoden
jak ostře to slovo bodne.