Zídka o velikosti třináctiletého klučiny

Klučinovi i holoubkovi ST a něco do pusy i do zobáčku by se taky našlo... ;-)
Je to moc pohodové počtení, nahlédnutí do krátkého okamžiku... a křídla jak vějíře nechť lehce letí... jůůů :-)
Schovám si básničku do holubníku a tobě za ni díky, milý Kajuťáčku :-)

Lilith: děkuji Ti, milá Lil, i za Holoubka. Chytá zrnko do zobáčku po vzoru kejklířském. Zvedl se z bidýlka a už k Tobě letí, sednout na rukůů. :-)

Kajuta: Vrků, lebedím si ;-) NZ

eOceňuji, že v celém dílku nepadla sebemenší zmínka o exkrementíkách. Jsi taktní (zřejmě víc jak třináctiletý) chlapec... (emotikon s hejbnoucí se mžurkou)

Jo a pokud by tě za tohle chtěl nějaký blb postavit k zídce, tak si toho nevšímej, lidé jsou holt všelijaký...

Moc hezké! ST

duše srdce těla dvě
se v křídla promění


souznění

Zídky jsou dobrá součáST našich ulic a životů:-)

Tara: ttragelaf: Kapka: Ringo: radostný díky všem :-)

Každý touží vědět, co je za zdí. Jen někteř lidé to spatří. A všichni holubi.
ST

STát se tak holubem a moci se rozeplout vzduchem... :-)

Emma Wallace: to by bylo žůžo, půjčit si na chvíli křídla. :) Díky za zastavení

vavaoko: děkuju za fajn komentář, člověk to je zvědavec. :)

***ST***

Květka Š.: holubích křídel šum letí s: díky. :)

Moc hezky jsi to napsal. ST

sailorr: děkuju natažené na špičkách. :)

zlehka, a přece kvalita

René Vulkán: díky. :)

Pěkně se mi čela, ST.

Psavec: to jsem rád, zase dovolenková, bylo tam výletně, lehce a byl jsem obklopený neteří a pohádkami. :) děkuji