NA VÝSOSTECH

69. BÁSEŇ Z MÉ ROZEPSANÉ SBÍRKY - NA DOSAH DLANÍ; BÁSEŇ JE VĚNOVÁNA MÉ KAMARÁDCE, TEREZCE V.
» autor: West
Medové rty když ve vánku usíná
oči jako obloha zalitá rozbřeskem
vůně která potápí smysly
nebezpečně je tak svá
na druhé straně je mi blízkou i vzdálenou
/
má medové rty když ve vánku usíná.

Protéká mi prsty vždy usměvavá.
zdá se mi neznámá když přichází
tu čerň na víčkách času
co nekráčí pozdní náručí
/
protéká mi prsty a je vždy tak usměvavá.

Prosím Tě naposled
neodcházej
když mé srdce v záchvatu
je stále nenaplněné.




2.8.2017 8:09
Tipů: 4
» 02.08.17
» komentářů: 3
» čteno: 642(5)
» posláno: 0


» 02.08.2017 - 19:23
Protéká mi prSTy...
» 02.08.2017 - 20:02
ST*
» 03.08.2017 - 07:24
Lilith: Tara: Strašně moc Vám děkuji, ŠMOULINKY s veršíky. :-) Přeji Vám nádherný den plný culíků. :-)

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: NEDORUČENÉ PSANÍ | Následující: PŘEJ SI CO CHCEŠ

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku