Pohled II

Příteli zlatý, ve spirále času
točí se svět jako v peřeji vír.
Byli jsme u toho, kdy zuřily války,
byli jsme u toho, kdy zavládl mír.

Krajem mým tančily po lukách múzy,
stačil jen okamžik a všechno je pasé.
Pro potěchu buranů, plebsu a lůzy
přijíždí ženština, která prodejná zdá se.

I v zámoří poznali Eviny největší vlohy,
když okurku strkala mezi své nohy.
A jelikož talentem přesvědčit chtěla,
bodala plodem tím do útrob těla.

Příteli zlatý, spirála času
drtí naději jako smrtící klín.
Kdysi býval jsem pánem,
nyní o světě mnohem víc vím.

Dráb stal se v mém zámku pánem.
Všechno se naruby obrací, mění se svět.
S Místem múz a umění nastává amen.
Příteli zlatý, vyslyš mých několik vět.