Nocturno #2» autorka: Vera Dike |
Znaví se iluze
když nemá na čem spočinout
a musí svěsit křídla
Myšlenky zamíří a nikdy neminou
Člověk je sám
jako strom v poli
Zbyde jen touha
a ta vždycky bolí
když nemá na čem spočinout
a musí svěsit křídla
Myšlenky zamíří a nikdy neminou
Člověk je sám
jako strom v poli
Zbyde jen touha
a ta vždycky bolí
Tipů: 7
» 06.07.17
» komentářů: 6
» čteno: 620(7)
» posláno: 0
» nahlásit
» 26.09.2018 - 17:16
byron
poutavá poezie...oslovila
ST
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ozvěny snů | Následující: Gnoze