bez názvu

V hlavě různé myšlenky,
Z tvých slov jen těžko skládat tajenky

Ještě 1x ti pomoci,
Od té strašné nemoci

Která láme tvoje sny a kosti,
Ale démon nemá ještě dosti

Ničí tvoji duši a tělo,
Které hrůzou oněmělo

Ale jak přesvědčit tvé srdce,
Že ono za to může

Jak přemluvit tvou duši,
Že ti mládí sluší

Jak prosit boha,
Ať tě pro mě nechá

Jak s tebou promluvit,
A tu strašnou věc zahodit

Tak sobě dávám stejné otázky,
Jak voda teče mezi oblázky

Je to jak let komety,
Která se ztratila ze své planety

Je to mávnutí křídel motýlka,
Který sám sobě uniká

Je to zloba jitřenky,
Která chce světem pohnouti

Je to jak těžký kámen který padá vzhůru,
A ty jen sbíráš neštěstí perel šňůru

Napsáno pro Káju kterou tak velmi miluji.