Marná

chceš, abych byla jenom tvojí
na chvíli, jen na zlomek vteřiny
na jednu obrátku na orloji
provětrat se mnou peřiny

a kdo jsem já, že soudit chci tě
když ty chceš mě a máš prázdný byt
však skončíš sám v tom prázdném bytě
i když tě toužím políbit

ať ráno na jiného kalně ječí
už tak mi v černé duši voní maliny
mám úsměv, který podobá se křeči
a představy
a v nich
ty, já
a peřiny