Telátko a balón

tam, nad Židlochem
na zlatých pahorcích Ptáčovsko-Pocoucovské náhorní planiny
vleže na stohu obtékáni teplým vánkem
s přítelem vnímáme mír pasoucího se stáda

plejáda rohatých dojnic
moře telátek
záplava chundelaté bílé kávy

hejna ptáků v souladu s nimi se pasou
na mouchách

občas se složí ve vzdušné rybářské sítě
vlající v kotrmelcích
aby se zas rozložila v korunách
či zpět na téměř snědené louce

maminky i děti žijí rozkoší a zázrakem kojení
ty právě nasycené složí kopýtka pod bříška
a oddají se v slunci blaženému ovívání

jen jedna dvojice se té idylce vymyká
rezavé nedochůdče se krčí v trní za ohradou
máma strakatá táhne balón velký k prasknutí

telátko dotlačíme do ohrady
dobrá práce

stádo se semkne blíže
dramatu však rozuzlení nedá

matka s láskou to malé zkřehlé líže
nabízí své napěchované dary

telátko nechápe
žízně má mnoho
sil a vědomí málo

zďuchá mámu kde se dá
struky ale nepozná
vysílené opět straní se

bez pomoci zhynou oba
to je jisté
nezbývá než odhodlat se
v Pocoucov se vrátit zpátky
a pomoc přivolat

šanci jdem naproti
pastýř zpraven jest
konec neznám

naděje hřeje