Myšlenky

Za okny autobusu míhá se život
Ty máš teď zbrusu novej a i sny a pot
Konec hraní, buď dobrej a dál pojď
žádný sraní s prázdnýma co je čeká už jen hrob

Já chci dál
Já chci vejš
Abych se nebál
Každého z odrazu skel
Nad hlavou kdysi oheň plál
Ja furt jen dřel
Za zády samopal
Svědomí, co jsem černý měl

Teď jak stál sem tam v prázdným pokoji
Z dětství .. těch příběhu co znaj ty stěny
Ta facka,vždy tak ochromí
Jak houba nasávám ty vjemy

A Obrázky co před oči kradou se mi
Pocit štěstí strach naděje a zda se mi
Aura pokoje tvoří lemy
Bariery světa co byl a není


Tolik slz mi mámy co nepřeboli
Tolik slz my ho táty.. ze další neustojím
Musím se postavit na svý a tím to vám dvěma děkuji
Za další šanci. Co už nezkoním

Nesmím. Nechci
Né!! říkám se zaťatými pěstmi
Ty maličká prosím věr mi
Nevzdám nikdy naše sny

Nevzdám se našeho světa
Nejsem sketa
Neopustím tebe ani nic s toho co nás čeká
Ne!! Dokud nezazni gong půjdem tam nahoru někam

Víš to pro tebe maličká
Pro vás mami tati
Doteď sem byl nicka
Teď je na čase abych vám hrdost vrátil
Vrátil vám těch pár chvil a dál vás netrápil
Je na čase abych dluhy vůči vám splatil
Život vás obohatil a dokázal vám ze už neztratim