břízy jí zlátly nad hlavou...

dlel jsem na pařezu
a sledoval malého rejska
když jsem náhle zahlédl
koutkem oka
zavlnění čerstvé zeleně
a uvědomil si šokující nahotu
dívčího těla
mléčně bledou
místy růžovou
jak ke mně kráčí
bujným kapradím

zatajil jsem dech
zabořil se nosem
do sladce vonícího mechu
jen srdce bušilo
když prošla kolem
a já hypnotizován
sledoval záplavu vlasů
spadající po ladných zádech
jak jejich konečky tančí
nad hýžděmi
v srdčitém tvaru lidství

rejsek mi přeběhl přes ruku
zmizel kdesi v podrostu
pod zamlženou oblohou
nehybně ležela
hladina jezera
a ona neudělala vlny
větší než ondatra
když skočila
mezi zlátnoucí listí

les sevřelo ticho v náručí
stromy plály
jako pochodně v místech
kudy kráčela Vialché
s bohatstvím těla
a jejich požár se odrážel
v mých očích
krajiny srdeční