NEZNÁMO KAM

Najednou mi bereš dech
já nevím jestli ještě existuji
ale i tak je mi perfektně
když mě kolébáš ne ukolébavkou noci

příkrou tématikou zrcadlových her
jsi jediná co mi stojí za rány.

Mé zjizvené tělo odolává
snad budu nyní silnější
protože jinak k čemu by to bylo

těm ostatním bych rád vzkázal
že dána Vám byla smrt a hlad
rádoby básníci kteří se zjeví když jde o život
a žijí když na dosah mají smrt.

Zůstaň na chvíli
záleží mi na každém pohledu
v tom zákoutí pyramid oprášených
odkud dobrých skutků je pramálo
na tolik století ve víře
našeho usmíření bílých kláves.




2.6.2017 22:05