sady kolibříků, co pijí mléko» autor: Kajuta » Básně / Sci-fi, fantasy |
Zpravodaj dětí
stříbrným větrem ber
Po vlnách letí
z bílých koní a her
Staniol zlatý
s poupaty čokolády
Ze slz hvězd šaty
jdeš přes kolibří sady
Motýli, čmelák
do mléka zahrad k nám
Ty – víla smělá
slunce v nás zotvírám
Modrá pleť vážek
třpytí se nebesy
Duhou si háže
křídlo co neseš si
stříbrným větrem ber
Po vlnách letí
z bílých koní a her
Staniol zlatý
s poupaty čokolády
Ze slz hvězd šaty
jdeš přes kolibří sady
Motýli, čmelák
do mléka zahrad k nám
Ty – víla smělá
slunce v nás zotvírám
Modrá pleť vážek
třpytí se nebesy
Duhou si háže
křídlo co neseš si
Tipů: 14
» 20.05.17
» komentářů: 14
» čteno: 656(15)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: rusalčino jezírko
» 20.05.2017 - 20:07
Vážky miluju a obdivuju... :-) kolibříci jsou úžasní tvorečkové... a čmeláci fešáci... a ve tvé básni je tak živo, milo a krásně, že se sem moc ráda budu navracet :-)
Poslední sloka mne nadchla... jůůůů ;-) vono vlastně všechno... ;-)
ST*+Z
Poslední sloka mne nadchla... jůůůů ;-) vono vlastně všechno... ;-)
ST*+Z
» 20.05.2017 - 20:08
Lilith: děkuji Ti, milé Slunce. :-) Rozbaluju si Tvůj komentář jak bonbón. :-)
» 20.05.2017 - 20:52
ttragelaf
:-) ST
» 21.05.2017 - 00:16
Lidová moudrost jasně říká,
mléko je nepřítel kolibříka,
už jen jeden hltíček,
a kouká z toho průjmíček...
mléko je nepřítel kolibříka,
už jen jeden hltíček,
a kouká z toho průjmíček...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: spinkáš jako papoose - indiánské nemluvňátko | Následující: píseň o náhrdelníku z medvědích a svištích drápů