u/šití...

tam v zemi špulek a nití
kde hory sahají až k měsícům
žije prý jedna dívka
z cechu tajůplných švadlen

zaváhal jsem na prahu
jako by mne strhl závan větru
do demarkační linie
mezi okolním světem
a kapesním vesmírem

pohlédla na mne
její oči černé jako uhel
vyskočily z tváře
a přisály se kdesi vzadu
v mé hlavě

měla na sobě tmavou štólu
co byla protkána třpytivými nitkami
uspořádanými do složitých vzorů
které klamaly zrak
zdálo se že mizely v tkanině
a vynořovaly se
na nepravděpodobných místech
jako nečekaně oživené rodokmeny

obklopena záplavou půvabu
se střihem pravé ženské cti
co není nikdy tak nápadná
aby ji chválili
jemně vetkávala patou do písku
vzorované arabesky
v jakémsi kouzlu
co dává tvar této chvíli
a rozbíjí hranice času

představivost látá trhliny v paměti
i vzduch působí léčivě
náčrtky srší obrazotvorností

inu Osud je jako krejčí ochmelka
když vjede s nůžkami do látky
a ještě se neví co z toho bude
zda sako nebo kalhoty