Střípky dobrých časů

Zahraj mi píseň na varhánky
vzniknuvší v bříškách prstů z vody
Na bílou zeď jak v kůži stránky
dopiš, že věříš na náhody

Náhody od slova nahoditi(?)
Nahoď mi tedy, co je libo
Libové libo, které chci Ti
oplatit vším, čím chutná život

ač soudím, že bol dnešní doby
přilévá do mých útrob tíseň
Soudím. Než zbavím obžaloby
(čekaje stále na Tvou píseň)

některé, z jejichž duše hříšné
prší splín schován v nízkém tlaku
Jsme my dva stejní? Nevím. Spíš ne
Ač často smýšlím o opaku

Zaboř své prsty do mých vlasů
tak jako v klapky od klavíru
Tisíce střípků dobrých časů
slepím, až v sobě najdu víru

kterou jsem ztratil. Nebo prodal
Přeci svět vnímám všemi vjemy
Končí se ráno. Ale co dál?
Počkám, co život nabídne mi