Můžeš si vypěstovat nesmrtelnou zahradu lístečků s básněmi

po kluzišti slov

» autor: Kajuta

Bruslíme po kluzišti slov, jezdíme i pozpátku a píšeme po ledu
kruhy, pravé úhly, linky
kudrlinky písmen

Nebe jak převrácená miska hvězd
co spadá do kapucí dětí
letím
letíš

*

Můžeš si vypěstovat nesmrtelnou zahradu lístečků s básněmi
schované do kalendáře nebo do peněženky
takové věčné růže, orchideje, pivoňky, věčné krásně mi
písmem jak vyřezaným do sloního klu, úhledným a tenkým

*

Noc se po klenbě rozlévá jako poleva
království jménem Rohan
ať vyjdeš doprava a nebo doleva
hvězdy padají ke tvým nohám

Tipů: 16

» 27.04.17

» komentářů: 21

» čteno: 619(18)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: věnovánky

Komentáře (21)

» 27.04.2017 - 00:49

Lilith

Zahrada z lístečků básní je nesmrtelná, něco vypěstujeme a ono to pocitově zůstává... i v mysli čtenářů a to je ta největší odměna, když se upomenou a básně tak dál kvetou ve všech barvách a vůních... ano, pro ten pocit: krásně mi ;-) pro létání a hvězdy schované i v kapucích dětské upřímnosti... ;) dál psát...
Ať vejdeš směrem jakýmkoliv, hvězdy radostně spadlé u nohou o světě fantazie vyprávějí... ;-)
Tolkien by měl radost z tvého kluziště, tak jako mám já a ST***+Z ti s radostí na lístečku posílám ;-) Je nesmrtelné

» 27.04.2017 - 00:59

Tara

Jako kníže Rohan bych se chtěla mít
a ne o své hvězdě jenom snít
ST

» 27.04.2017 - 06:01

ttragelaf

ST ... a jak se to prosím sklízí, připravuje a jí ?

» 27.04.2017 - 07:27

Kajuta

Lilith: děkuji za nádherný komentář, hoden dlouhé ságy epické, milé Slunce, jež v sobě básnířku nezapřeš. :-)

» 27.04.2017 - 07:35

Kajuta

ttragelaf: potrava pro duši, prosím pěkně, nejlépe když je první večer, pozdní máj... :) Zasít a ve dvou sklidit. :-p díky za zastavení