S duší bez ventilku
...
» autor: Offline.Uzivatel |
Duhovky očí barvy rtuti
kolují v žilách teploměru
jenž můj tep lomí podle chuti
vždy, když tmou skrytou v psacím peru
ve formě textu vzývám spánek
zahladě poté stopy křiku
sázením v konce bílých stránek
pár stébel ostrých vykřičníků
Ráno pak napříč světem jdu s tím
že si chci užít každou chvilku
života. Duši nevypustím
i když ji vlastním bez ventilku
Přesto však moc rád ventiluji
(jaký to zvláštní oxymóron)
vše, co v ní právě zvolna bují
jak to má každý básník skoro
stejně. Pak časté nářky duše
v Šílených Emocích na svém RETU
upravím lehce do RETUŠE
nabídnuv v malých porcích světu
kolují v žilách teploměru
jenž můj tep lomí podle chuti
vždy, když tmou skrytou v psacím peru
ve formě textu vzývám spánek
zahladě poté stopy křiku
sázením v konce bílých stránek
pár stébel ostrých vykřičníků
Ráno pak napříč světem jdu s tím
že si chci užít každou chvilku
života. Duši nevypustím
i když ji vlastním bez ventilku
Přesto však moc rád ventiluji
(jaký to zvláštní oxymóron)
vše, co v ní právě zvolna bují
jak to má každý básník skoro
stejně. Pak časté nářky duše
v Šílených Emocích na svém RETU
upravím lehce do RETUŠE
nabídnuv v malých porcích světu
Tipů: 34
» 19.04.17
» komentářů: 13
» čteno: 807(25)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.04.2017 - 21:28
ttragelaf
viz Zenge
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Mnoho povyku pro nic | Následující: V pátém nebi