Ráno před nádražím» autorka: Lilith |
Noc se pomalu loučí
a šero se v koutech krčí
v prachu vajgly smrdutý
Rachot popelářskýho dinosaura
lomozící trezorama na špínu
třískání střepů lahví
Opilec na lavičce škytá
dopíjí poslední hlt zvětralýho vína
z pomačkané pet láhve
První okno v hotelu
naproti nádraží se rozsvěcí
Někde za budovou skřípějí brzdy ranního vlaku
a potácivý figurky nastupujou
do pracovního dne
Na věži pětkrát srdcem praštil zvon
lidi se z domovů vynořujou
před nádražím náhle shon…
Vajgly si dál v prachu smrdí
opilec klidně spí
.
a šero se v koutech krčí
v prachu vajgly smrdutý
Rachot popelářskýho dinosaura
lomozící trezorama na špínu
třískání střepů lahví
Opilec na lavičce škytá
dopíjí poslední hlt zvětralýho vína
z pomačkané pet láhve
První okno v hotelu
naproti nádraží se rozsvěcí
Někde za budovou skřípějí brzdy ranního vlaku
a potácivý figurky nastupujou
do pracovního dne
Na věži pětkrát srdcem praštil zvon
lidi se z domovů vynořujou
před nádražím náhle shon…
Vajgly si dál v prachu smrdí
opilec klidně spí
.
Tipů: 16
» 19.04.17
» komentářů: 13
» čteno: 571(17)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Převrácené schodiště
» 19.04.2017 - 20:04
Moc smutná, hořká básnička, opravdu ze dna, i když ne každý do toho spadne vlastní vinou. Syrová realita, kterou jsi popsala do posledního smutného puntíku.
ST a Z
ST a Z
» 19.04.2017 - 20:10
Kajuta: To asi proto, že je to chmurné větrné udeštěné počasí... brrr...
Děkovník ti veliký :-)
Děkovník ti veliký :-)
» 19.04.2017 - 21:39
ttragelaf
můj domov ... nadchla jsi mě.. ST+++
» 20.04.2017 - 00:33
Já bych vypíchnul netradiční popis popelářské techniky. Ale ani to ostatní samozřejmě není odpad...
» 20.04.2017 - 16:43
Nevím proč, se mi vynořila Bláznivá Markéta. Jo, to bejvávalo, to bylo všecko nějak přívětivější....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Roztančený skleník | Následující: Cizokrajná houba