Jediný svobodný

Je nespoutaný jako ty,
divoký a rozverný,
tak trochu mluvka
je vším čím chci být.

Je důvod, je následek
mých veločinů, melodramat
je důvod k lásce, nenávisti
přesně jako ty.

Má všechno, nemá vůbec nic
chvíli je a chvíli není,
jako ty,
právě jako ty.

Možná je to tedy celé o tobě,
však drahá, je to právě o něm,
jste svobodní jako ptáci,
jsou-li tedy oni.

A nakonec nemáte víc,
ty a on,
nic než krásu svobody,
svobodnou krásu.

O čem tedy mluvím?

Přeci o tobě drahá,
ale více o verši volném...

Oba totiž ani z mála nevlastním.