MÍSTNÍ

MÍSTNÍ

A když jednou zapomenem
představit se vlastím genem
a řeka Nemen
bude naší hranicí
až po tisících
budou naši lidi utíkat do dáli
a pak nám naše děti
budou vyčítat
že to nemělo být a tak
potom se možná rozpomenem
co jsme vlastně spáchali

Ty Vánoce a Valentýna
zajíce švihem po jaru
tvarůžky, pivo a fujaru
holky v sukních, každá jiná
a tak všechno nějak postaru
kdy ještě nebylo nutný
mít na to všechno povolení
kdy chlapi šli do hospody
a když kantýna pak zavřela
v noci drze neholeni
dali svý starý do těla
jenom proto, že to chtěli
a ona to ani jinak nechtěla

A ráno zase do práce
z každé strany svého plotu
vdyť při Dunaji stojí paláce
z krve té a toho potu
na tom stojí republika
na tom stojí jistý řád
ať si osel svoje žvýká
já znám to tak a mám to rád
pak neberte nám naši zemi
pro cizácké pokolení
být jednou místní
v tom to není
je to o tom napořád