ZDŘEVĚNĚLÉ DĚTI

ZDŘEVĚNĚLÉ DĚTI

Včera při procházce po lese na nejbližší pasece
jsem se zastavil, a snad to byl i Černobýl
a jeho pel, či to jarní vánek mě tak posadil
že na nejbližší adrese a za pár chvil
seslal na mě spánek silou osmi víl

A v tom snu jsem uviděl
jak z pařezů a klestí vyrojí se pěsti
pak celé paže a řady těl jak vzhůru letí
to vystupují z chvojí děti na které svět zapomněl
když už v jeho moci nebylo jim ku pomoci
a když neměly své stráže

Všechny ty zabité a zneužité
ve dnech minulých
odvrhnuté v dobách zlých
jako pápeří na šatech, v potratech
jako skvrna žití, čirý pech těch
jejichž dech byl pro někoho přítěží
ze soboty na neděli

Vzbudil jsem se
a ony na mě koukaly
jako štěně na vodítku
jako kapr o vánocích
jako žebrák z povzdálí
jako když dáš ženě kytku
a ona čeká horké noci
nikdy takto na mě děti nehleděly

Aha, pravím ještě v mrákotách
posadím se k stromu zády
tak to jsme ani nevěděli
a pakliže duše počítám
po kusech i po stovkách
a když tak o tom přemítám
vy jste tady...a my tam
a vy jste zatím zdřevěnely...že?