Cizí já

Mám ráda tyhle večery,
když skleničky cinkají.
Světla lom se ve víně
míchá s vášní na kraji.

Ruce věčně netečné
teď ryjí nehty do kůže
a ve dnech prázdných skleniček
jsou myšlenky.. Ach.. Na muže.

Ač zvláštní je to, ráda mám,
když pocit ten se dere ven.
A kdo mě zná, jak neznal by,
a není na to připraven..

Ještě chvíli.. Děsí mě,
jak kontrola se vytrácí.
Mé "cizí já" má v očích hlad
a žije intoxikací.

Vibrace jdou po těle
a něco ve mě hoří.
Ty myšlenky - zas na tebe,
ty všechno ve mě boří.

To je to.. Já hrozně chci!
Nechci. Zase.. Snad to víš.
Znovu myslím na tebe.
Neměla bych.. Tak pojď blíž.

A to mě náhle zaskočí
už ráno a zlé výčitky.
Proč občas noci nekončí
pro zdivočelé dvacítky?