Dědečkovy váhy slov
;-)
» autorka: Lilith |
Nejraději jsem mu naslouchala, když mlčel
neb jeho myšlenky mu přímo křičely z hlavy
a když promluvil, přehazoval jednu lžíci slov na druhou
a potěžkával, která je důležitější.
Všechna slova nakonec skončila v hluboké misce vah jeho života.
Protiváhou byl rozum.
Kupodivu jazýčky vah většinou hleděly hrdě přímo na sebe.
Později rozum se ztrácel a slova ubývala
nahrazena tichými vzdechy.
Když pokojně ležel v bílých krajkách v bytelné rakvi
tak nějak ztracený a zmenšený
jazýčky vah na sebe smutně a nechápavě zíraly
a truchlily nad prázdnotou misek svých.
Dědečkovo tělo tiše na věčnosti spí
ale jeho moudra jakoby se dál nad námi všemi
vznášela a stále křičela
zůstala živá napořád v našich vzpomínkách
naučil nás vážit slova
.
neb jeho myšlenky mu přímo křičely z hlavy
a když promluvil, přehazoval jednu lžíci slov na druhou
a potěžkával, která je důležitější.
Všechna slova nakonec skončila v hluboké misce vah jeho života.
Protiváhou byl rozum.
Kupodivu jazýčky vah většinou hleděly hrdě přímo na sebe.
Později rozum se ztrácel a slova ubývala
nahrazena tichými vzdechy.
Když pokojně ležel v bílých krajkách v bytelné rakvi
tak nějak ztracený a zmenšený
jazýčky vah na sebe smutně a nechápavě zíraly
a truchlily nad prázdnotou misek svých.
Dědečkovo tělo tiše na věčnosti spí
ale jeho moudra jakoby se dál nad námi všemi
vznášela a stále křičela
zůstala živá napořád v našich vzpomínkách
naučil nás vážit slova
.
Tipů: 19
» 27.03.17
» komentářů: 21
» čteno: 1050(17)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Rozjímání v skrytém čase
» 27.03.2017 - 23:09
ttragelaf
to je moc hezké a moudré, rád jsem to četl
» 28.03.2017 - 00:55
Já váhám. To je fakt napováženou, pouštět se do komentáře, když mě váš dědeček vážit slova neučil. Ne, tu odvahu (nebo spíš drzost) nemám, tak už raději končím. Vážně...
» 11.08.2021 - 18:50
umělec2: Psavec: Tak jsem nějak hrabala minulostí modra a kápla na tohle dílko. A proto s velmi letitým zpožděním vám oběma moc děkuji :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Osedlat číhající vítr | Následující: Člověče buď…